Žďárská trasa za skláři

Od Pilské nádrže se vydejte po cyklotrase EV4 do Polničky a pak dál až k rybníku Velké Dářko. Od loděnice pokračujte přes Dářská rašeliniště do Radostína, odkud vás čeká první zajížďka za skláři. Spojovací silnička ústí na silnici I/37 a po ní se nejdříve vydejte doprava ke Karlovu. Tam objevíte huť s tradicí od roku 1990, kde můžete sledovat skláře při práci. Ve Sklárně Svoboda Karlov, kde před časem výrobu od sklářského odborníka Jaroslava Svobody převzal sklář Lukáš Verner, zájemcům nabízejí exkurze do provozu.  

Po hlavní silnici se poté z Karlova vraťte zpět a pokračujte až k odbočce do malé osady Nová Huť. Některá stavení pocházejí z konce 18. století, kdy k založení tamní sklárny došlo, například někdejší dům skelmistra, jenž sloužil i jako hospoda. Huť fungovala zhruba čtyři desetiletí – než došlo dřevo. Vraťte se a na rozcestí se dejte po Mokré silnici, jež vás přes lesy zavede k silnici II/350 před Cikhájí, kde odbočte vpravo a dojeďte do vsi. Také Cikháj byla spojená s tradičním ručním sklářstvím. Skláře, z jejichž rukou do 80. let 18. století vycházely výrobky oceňované v tuzemsku i zahraničí, dodnes připomíná někdejší správcovská budova panského dvora za kaplí svaté Anny či několik chalup, kde žily sklářské rodiny.

Vraťte se zpět po silnici II/35 směrem k Herálci a na rozcestí odbočte vlevo po lesní komunikaci mířící do osady Mariánská Huť. Tam je sklářství doloženo už začátkem 17. století a provoz trval až do roku 1920, kdy byl ukončen kvůli nedostatku dřeva a absenci sklářů, kteří museli narukovat do války. V 19. století se tamní kvalitní sklo vyváželo například i do Ameriky. Vyrábělo se lité tabulové sklo a ve druhé polovině 19. století i foukané užitkové, přičemž sklárna v Mariánské Huti byla nejdéle fungující hutí na Vysočině.

Projeďte osadou směrem k silnici mezi Herálcem a Vortovou, kudy vede cyklotrasa č. 1, a dejte se po ní vlevo ke Staré huti. V místech, kde do poloviny 18. století fungovala sklárna, později vznikla myslivna a pak i lovecký zámeček, za jehož návrhem stál architekt Josef Fanta, známý původní budovou Hlavního nádraží v Praze. Objekt je dnes v soukromém vlastnictví. Vraťte se zpět na křižovatku a dojeďte do Herálce. Odtud si nejdříve udělejte zajížďku do osady Kocanda rozkládající se kolem silnice II/350. Tam sklářská huť pracovala především v druhé polovině 18. století, kdy bylo třeba využít velké množství dřeva po lesní kalamitě. Sklárna produkující hlavně tabulové a zrcadlové sklo stávala v místech zvaných Na Place.

Z Herálce se poté vydejte po cyklotrase č. 1 směrem ke Kadovu a na křižovatce za prvními usedlostmi osady Brušovec odbočte na cyklotrasu č. 4337, která vás zavede do lokality Kolářka. Tamní sklárna vznikla rovněž v návaznosti na lesní kalamitu a vyrábělo se tam ‚čistě jemné křídové sklo‘ nebo imitace benátského skla.

Pokračujte po cyklotrase č. 1 a za Rumpoltovým rybníkem se dejte doprava po silničce, která vede kolem kopce Křivý javor a vyústí ve Fryšavě pod Žákovou horou. Napojte se na cyklotrasu č. 4346, která vás zavede k Medlovskému rybníku a pak do Třech Studní. Odtud pak jeďte po silnici II/353 směrem ke Sklenému. Před obcí odbočte vpravo a projeďte údolím Světnovského potoka k silnici II/ 350, odbočte vlevo a dojeďte do Světnova. Odtud se pak vydejte na poslední zajížďku za skláři, a to do Škrdlovic, kde je tato tradice dodnes živá.

Vyjedete u restaurace a penzionu U Hrocha, v jehož areálu se od roku 2015 nachází malá huť zaměřena na takzvanou glass turistiku a ‚skláří‘ se v ní v létě i při některých dalších příležitostech. Stát se na chvíli pomocníkem mistra skláře a něco si vlastnoručně vyrobit je mezi návštěvníky stále oblíbenější. Huť navazuje na odkaz vyhlášeného škrdlovického barevného hutního skla, které se vyváželo do celého světa. Místní sklářská huť Beránek, kterou Emanuel Beránek založil v roce 1940, ukončila svoji činnost v roce 2008. Ze Škrdlovic se vraťte do Světnova a pokračujte po zpevněné cestě do Stržanova. Z vyhlídkového místa nad osadou se pak pusťte po cyklostezce podcházející silnici I/37 až k Pilské nádrži.