Cikháj

Jméno obce Cikháj bylo odvozeno z německé složeniny Ziegenhein (Kozí hájek, domov koz) – volně by se dalo přeložit jako paseka. Jedná o pasekářskou kolonizaci v 17. a 18. století, která souvisela s příchodem sklářů v 17. století. První sklář doložen v r. 1653 (Vilém mistr). Na části vyklučené půdě vznikl panský dvůr (vznikl před r. 1667), kde mohl sídlit sklářský písař. První z nich byl doložen v r. 1662 (B. Pinkáček). V průběhu 17. a 18. století skláři dostali část půdy, na které založili usedlosti. Šlo o typickou pasekářskou kolonizaci, kdy vznikaly samoty obklopené malými pozemky (viz Koníkov, Samotín nebo Blatiny). Sklárny byly v provozu s možnou přestávkou na začátku 18. století do přelomu 70. a 80. let 18. století. Pravidelné zmínky končí v r. 1776 a v r. 1784 mizí ze záznamů poslední sklář. Produkce jednak zajištovala potřeby kláštera a panství (sklo do oken a nábytku, lampy, nápojové sklo), jednak byla určena k prodeji pro poddané a konzumenty mimo panstvi. Doloženo je broušení skla. Zajímavostí je možnost výroby vodního skla, která byla přísadou do dlaždic na Zelené hoře (doba kolem r. 1721). Hlavní sklad skla se nacházel v Novém dvoře (Lyra) u kláštera.

Poloha vlastní sklárny není dosud známá. Archeologické nálezy po sklářské činnosti byly nalezeny v prostoru mezi domem čp. 18, který kdysi patřil sklářům, a panským mlýnem, kde mohl pracovat i stupník (nebyl v pramenech zatím doložen). Dále na kraji panského dvora, kde stávala potašárna. Nálezy byly objeveny u zahrady čp. 30. V panském dvoře sídlil sklářský písař. Dodnes se dochovalo zděné patrové stavení někdejší správcovské budovy, V přízemí se nacházelo pravděpodobně šafářství a ratejna, v patře mohl být byt sklenářského písaře, který měl dvě světnice, kuchyň a záchod. Vedle bytu se nacházela ještě velká místnost s pecí, která v r. 1784 sloužila k barvířství. U stodoly dle lidového vyprávění býval zavěšen zvon, který mohl oznamovat začátek pracovní šichty, modliteb i varování. V 80. letech 18. století si pronajala dvůr slavná železářská rodina Homoláčů, která provozovala hutě v Polničce.