Vavřín Krčil

Žďár nad Sázavou je místem, kde  vznikla první nákupní taška SÍŤOVKA, jednoduchý a geniální vynález, který několik desetiletí doprovází člověka v jeho všedním životě a je mu užitečným pomocníkem. Teprve doba umělé hmoty a plastů znamenala konec jejímu širokému uplatnění.

Zásluhu o zavedení výroby tašek - síťovek na Žďársku má VAVŘÍN KRČIL (1895-1968).
Zaniklá výroba síťovaného zboží je připomenuta v chalupě Stržanov dobovými výrobky, dokumenty a fotografiemi.

Svou prací se Vavřín Krčil stal uznávaným znalcem ručního síťkařství, pro které vybudoval na Horácku organizační výrobní základnu. Po vypuknutí I. světové války pobýval jako sanitní důstojník na frontě, působil také u vojenské hudby. Po návratu do Zámku Žďáru v r. 1919 získal od okresního úřadu v Novém Městě na Moravě živnostenský list č. 18694 na prodej galanterního zboží a vlasových sítěk v Zámku Žďáře. Jako organizátor výroby vlasových sítěk začal pracovat v roce 1919. Dobře mu posloužila znalost necování (síťkování), jemuž se naučil v mládí od matky. 

V roce 1932 se přestěhoval do Stržanova č. 8, do rodného domu své manželky. Vybudoval tam ústřední sklad a ze Stržanova řídil výrobu síťkovaného zboží. Současně převzal po rodičích manželky zemědělské hospodářství o výměře cca 16 ha, kde od r. 1925 do r. 1948 souběžně hospodařil jako rolník.

V roce 1923 ovládla světový trh móda krátkých vlasů a v letech 1924-1925 japonská výroba levných vlasových sítěk. Skončila éra této výroby i na Horácku. Vavřín Krčil tehdy začal organizovat výrobu nákupních tašek “síťovek” jako náhradu za vlasové síťky. Ručně zhotovené nákupní tašky vyráběl z umělé hedvábné příze. Po překonání nedůvěry k novému druhu zboží měly síťovky rok od roku větší odbyt. Byly dobré jakosti, jednoduché, praktické, levné. Šetřily valuty za bavlnu, ze které se do té doby zhotovovaly plátěné tašky, šestkrát těžší než síťkované. Vyráběly se na základě jeho původní myšlenky síťovky nákupní, vycházkové, loketní, ramenovky, tlumokové, pro sport a hry, na dámská kola, na tenis.

K získání mezinárodního patentu na toto zboží neměl v roce 1926 peněžní prostředky. Za několik roků po zavedení do výroby a proniknutí na zahraniční trh se síťovky začaly vyrábět ve Švýcarsku a v Itálii.

Výroba nákupních tašek zlepšila prosperitu podniku, který zpočátku šel jen špatně. Je málo příkladů tak obrovského rozšíření výrobku, který je autorským návrhem Vavřína Krčila. I když se jeho myšlenky zmocnila zahraniční výroba, ve své vlasti na Horácku zajistil svou iniciativou a bystrým postřehem i odhadem trhu skromný, ale jistý výdělek domáckým síťkařkám, který byl jediným příjmem horáckých zemědělských rodin v zimním období.

Ve 30. letech zdokonalil síťkované tašky, pokud jde o jejich trvanlivost. Na jejich výrobu získal vlastní patent č. 91725. Vystavovány na veletrzích získaly tyto ručně síťkované výrobky zahraniční objednávky do Kanady, Francie, Švýcarska, Německa, Rakouska, severní Afriky. Největším odběratelem bylo Německo, kde toto zboží ze Stržanova nakupovalo 73 měst. Zavedl výrobu dalších druhů síťkovaného zboží: hedvábné síťky na vlasy, závoje na ochranu účesu po ondulaci, síťky na míče a kuličky, síťky na tenisové míčky, na míčky pro ping-pong, síťky na dámská kola, rybářské sítě, tenisové sítě.

Jako soukromník pracoval ještě V. Krčil do r. 1948, kdy byla na jeho „podnik“ protiprávně uvalena národní správa, když výměrem Zemského národního výboru v Brně ze dne 4. 6. 1948 přešla výroba včetně prostor a zařízení ve Stržanově do kumulativní národní správy. Výroba ještě několik let pokračovala pod národním podnikem KONOPA, ale již bez jeho účasti. Nástupem éry plastů a tzv.“igelitek“ pak zanikla i taška síťovka.