Po stopách partyzánů na Žďársku - 30 km

Trasa za partyzánskou historií Žďárských vrchů začíná v Novém Městě na Moravě a končí v Krucemburku. Výlet nám připomene parašutistickou skupinu Mistra Jana Husa, která byla nad českým územím vysazena 26. října 1944.

Jelikož trasa není okružní, doporučujeme zaparkovat na nádraží ve Žďáře nad Sázavou, odkud se vydáme vlakem do Nového Města na Moravě. Na cestě zpátky z Krucemburku nám pomůže autobus.

Naše cesta začíná u vlakové zastávky v Novém Městě na Moravě, u Vysočina Areny se napojíme na modrou turustickou značku (Cesta partyzánské brigády M. J. Husa) a přes les Ochoza a Vlachovice se dostaneme na Tři Studně. Na rozcestí se vydáme po zelené, která nás dovede na Medlov, tady se  po žluté stočíme směrem k obci Fryšava. Na místním hřbitově naleznete připomínku na partyzány v podobě pomníku partyzánské skupině Záře od Vincence Makovského.

Následně se z Fryšavy vydáme po zelené turistické značce, procházející krásnou javorovou alejí, směrem k lesu a dojdeme až na Fryšavský kopec, který patří mezi naše osmistovky. Vrchol kopce patří k významným místům naší historie. Zde, během války, měli partyzáni z brigády M. J. Husa své sídlo. Kromě památníku zde uvidíme i bunkr, který nám umožní na okamžik vcítit se do role partyzána.

Pokračujeme po modré kolem pramene řeky Svratky až do Cikháje. Na konci obce najdeme monumentální kamenný pomník, který byl odhalen 8. května 1975. Tento pomník nese pěticípou hvězdu a kalich, což jsou symboly brigády Mistra Jana Husa, která hrála významnou roli v partyzánské historii této oblasti.

Pokračujeme po modré značce, která vede po zaniklé lesní úzkokolejce. Ta zde byla ve 30. letech vystavěna po sněhové kalamitě, které padlo za oběť více než 3,5 milionu m3 dřeva. To bylo nutné co nejdříve odklidit aby se zabránilo další kalamitě – kůrovcové. Přijdeme na Novou Huť, právě v těchto lesích se partyzáni ukrývali v zemljankách, od místních pak dostávali potraviny nebo jim poskytli i úkryt. Můžete se o tom dočíst i na pomníčku u cesty. Cestou ještě mineme hrob Rudoamějce a dostaneme se k Vojnovu Městci. Poslední část cesty vede podél rybníků do Krucemburku, kde v místním informačním centru najdeme Pamětní síň Jana Zrzavého.

Žďárské vrchy v období 2. sv. války byly pro partyzánskou činnost svými hlubokými lesy a odlehlými vesnicemi ideálním prostředím. Hlavně na podzim roku 1944 se začaly formovat skupiny vyslané ze Sovětského svazu a ve spolupráci s domácím odbojem bylo jejich úkolem oslabovat německou armádu. Na Žďársku operovalo více partyzánských skupin. Byla to například Brigáda M. J. Husa, Zarevo, Kirov, Jermak, Vpřed, Jan Kozina a další. Tuto dobu připomíná velký památník partyzánského hnutí v obci Cikháj, další můžeme najít na Nové Huti, ve Fryšavě, Račíně, Bunkr na Fryšavském kopci, na Kamenném vrchu, na Metodce, v Dolním Čepí, na Sklapsku, nad Veselím u Dalečína apod.