Sněženská trasa za skláři

Z náměstí ve Sněžném se při výletě za dávnou sklářskou tradicí vydejte po silnici II/354, kterou kopíruje cyklotrasa č 4341, a dojedete do Vříště, osady, kde je existence sklárny doložená už před rokem 1550. Vyrábělo se tam lesní (zelené) nebo čiré sklo a se sklárnou je spojená nejenom osada Vříšť, ale i sousední obec Kuklík. Obě malebné vsi jsou typické rozptýlenou zástavbou mezi lesy, loukami a kopci. Sklářská huť ve Vříšti ukončila svoji činnost v polovině 17. století a pozůstatkem z doby sklářů je levá část takzvaného Panského dvora s podzemními prostory, před kterým roste starobylý javor.  

Pokračujte po cyklotrase do Kuklíku a u odpočívadla ve vsi se odbočkou vpravo kolem dětského hřiště a obecního úřadu vraťte na silnici. Ta vás dovede na křížení s cyklotrasou č. 1, po níž se dáte vpravo a dojedete do Kadova. Tam můžete mimo jiné v hospodě U Janečků ochutnat místní specialitu v podobě likéru Kadovánek. Z Kadova pak pokračujte po cyklotrase  č. 1 k Rumpoltovu rybníku a za ním se před osadou Brušovec dejte doprava na cyklotrasu č. 4337, která vás zavede do lokality Kolářka, kde se v druhé polovině 18. století taktéž nacházela fungující sklárna. Vznikla v návaznosti na lesní kalamitu, kdy bylo třeba využít velké množství dřeva, a vyrábělo se v ní ‚čistě jemné křídové sklo‘ nebo imitace benátského skla. Tuto dobu dodnes připomíná několik domů s loukou mezi lesy.

Trasa vás poté zavede k rozcestí cest Na Brušovci. Také v této oblasti v minulosti pracovali zruční skláři. V 18. století tam vyráběli křídové a zčásti i zelené lesní sklo. Brušovecká sklárna byla v provozu mezi lety 1744 a 1759 a v osadě Brušovec si tehdy stavěli svá obydlí také dělníci z huti Kolářka. Cyklotrasou č. 4337 pak dorazíte do Křižánek. Sklářství je v této obci zatím doložené nálezy střepů nebo strusky v okolí některých domů. Křižánecká huť vznikla před polovinou 17. století, což souvisí s odlesněním krajiny mezi rybníkem Kyšperk a Moravskou Cikánkou.

Velmi podrobně zdokumentovaná je oproti tomu huť a osada sklářů v Českých Milovech, místní části Křižánek. Tam zamíříte po cyklostezce č. 4337 – přes most překlenující řeku Svratku kolem historických hraničních kamenů dělících vesnici na českou a moravskou část až na rozcestí Plaňkovka. To se nachází nedaleko odbočky k vyhlídkovému skalisku Čtyři Palice.

Z rozcestí po cyklotrase č. 4184 zakrátko dorazíte ke Skelmistrovskému domu v Českých Milovech. V citlivě obnovené nemovitosti, kde v minulosti sídlil ředitel sklárny, se od roku 2023 nachází galerie Na milovské huti s unikátní sbírkou třinácti stovek exponátů českého skla od 17. století. Prohlídku Skelmistrovského domu si je kvůli omezené kapacitě třeba předem objednat přes web galerie. Zajímavé informace nabízí i naučná stezka mapující sklářskou osadu a běžný život v ní. Do dnešních dnů se z ní dochovaly některé budovy, většinou přestavěné na rekreační objekty, a několik  pozůstatků provozních budov sklárny, která byla v provozu mezi lety 1835 a 1892.

Poté, co projedete osadou, dejte se směrem k silnici II/354, zabočte vlevo a kromě řady možností občerstvení v restauračních zařízeních se můžete třeba i vykoupat v Milovském rybníku. Na rozcestí pak jeďte vpravo po cyklotrase č. 4340 do Blatin a na začátku Samotína se nezapomeňte zastavit U Kolouška na Drátovánek – další z „rodiny“ originálních regionálních likérů. Cyklotrasa vás následně dovede do Krátké se zachovalými roubenými staveními a Domem přírody Žďárských vrchů v jednom z místních statků. Po cyklostezce č. 104 kopírující silnici II/353 se odtud vrátíte do cíle ve Sněžném.  

 Foto: Miloš Neuman, Koruna Vysočiny, Vysočina Tourism