Výlet do opukové rokle, kterou obývají štíři

Vojnův Městec patří k nejstarším osadám na Vysočině, které vznikly na pomezí Čech a Moravy během první vlny kolonizace kdysi těžce prostupného pohraničního pralesa. Za zakladatele osady je označován žďárský cisterciácký klášter, přičemž první písemná zmínka pochází z posledního desetiletí 13. století.

Výlet začnete na malém náměstíčku ve Vojnově Městci, kde můžete pohodlně zaparkovat. Na rohu náměstí najdete pozoruhodný barokní zájezdní hostinec - jednopatrovou budovu s mansardovou střechou. Ať už byl hostinec postaven, přestavěn nebo pouze inspirován Janem Blažejem Santinim, bezpochyby patří k architektonickým skvostům barokní gotiky na Vysočině.
Trasa vás povede kolem hřbitova na okraji městečka, kde vaši pozornost upoutá v roce 2024 zrekonstruovaná hřbitovní kaple sv. Antonína Poustevníka, která svou bílou fasádou září do dálky. Hřbitov byl vybudován v roce 1884 a kapli nechala o rok později svým nákladem vystavět Josefa Lamberská, vdova po faktorovi Josefu Lamberském. V zasvěcení kaple se odráží vzpomínka na jejího syna Antonína, který v mladém věku zemřel v Tyrolsku.

Od kostela a zejména z pastviny nad ním se nabízí krásný rozhled po okolí. Hned vedle vede silnička spojující Vojnův Městec s nedalekým Radostínem. Přibližně v polovině cesty se rozprostírá rybník Malé Dářko, napájený vodami z Radostínského rašeliniště. Vytéká z něj Štírový potok. Dnes se rybník využívá k chovu ryb, zatímco až do první světové války se v jeho okolí těžila rašelina.

Pokračujte po asfaltce až do Radostína, vesničky založené koncem 13. století během kolonizace močálovitého pralesa. Místní obyvatelé si v průběhu staletí přilepšovali sezonní prací v lese, tkalcovstvím či výrobou vlasových sítěk. Dominantou Radostína je kaple svaté Rozálie z roku 2006, která připomíná události z první poloviny 18. století. Tehdy se obyvatelé modlili k této světici během morových a cholerových epidemií, které sužovaly okolí. Nemoci vesnici ustoupily nebo se jí zcela vyhnuly, a proto se v Radostíně od roku 1832 začal slavit svátek svaté Rozálie procesím. V jeho čele nosily čtyři starší dívky sošku světice v bílých šatech a mladší děvčata držela šest bílých stuh. Tradice byla v obci obnovena v roce 1990 a procesí se koná vždy první zářijovou neděli.

Z Radostína se vydejte po žluté turistické značce směrem k vesničce Hluboká, která je místní částí Krucemburku. Tady před Penzionem U Strašilů stojí betonová socha žďárského výtvarníka Michala Olšiaka. Dva metry vysoká a čtyři metry dlouhá skulptura Josefína z roku 2012 znázorňuje dívčí hlavu s dlouhými vlasy. Žlutá značka vás dále dovede k rybníku Řeka, čtyřiašedesátihektarové nádrži rozprostírající se v údolí řeky Doubravy. Rybník slouží k chovu ryb a dlouhá léta je zde v provozu i rekreační zařízení a tábořiště Moře u rybníku Řeka. Areálu vévodí historická dřevěná budova plovárny.

Od hráze rybníka vede trasa do nedalekého Štířího dolu. Štírový potok se po četných meandrech za rybníkem Malé Dářko kroutí Štířím dolem - hluboce zaříznutým a úzkým údolím dlouhým asi 1,7 kilometru. Toto území je chráněno díky výskytu vzácné flóry i fauny; najdete zde hořeček mnohotvarý český, mech šikoušek zelený a především mloka skvrnitého. Úzké údolí se strmými srázy bylo pojmenováno právě podle "štírů", jak lidé dříve říkali mlokům skvrnitým. Tito chránění živočichové se zde vyskytují dodnes a jde o jediné místo jejich výskytu ve Žďárských vrších. Štírový potok se na konci dolu vlévá do rybníčku před rekreačním střediskem, které je podle Štířího dolu pojmenované. Z pastvin nad ním se otevírá výhled na nedaleký rybník Řeka, za nímž je vidět Ždírec nad Doubravou.

Od rekreačního střediska se vydejte nejprve po silnici směrem ke Krucemburku. Zhruba v polovině cesty odbočte vpravo na pěšinu, která se mezi poli a loukami stáčí ke komunikaci spojující Radostín s Vojnovým Městcem. Odtud je to už jen necelý kilometr k vojnoměsteckému hřbitovu, čímž se okruh uzavírá.