Výšlap k orchestrionu za krásou křížových cest

Na dvanáctikilometrový výšlap kolem křížových cest kombinovaný s vyhlídkovou jízdou regionální železnicí můžete vyrazit z vlakové zastávky ve Veselíčku, místní části Žďáru nad Sázavou.

Ještě před tím se ale máte možnost posilnit v místní hospůdce, kde je rovněž k vidění originální a dodnes funkční orchestrion. Ten je nejenom jednou z mála fungujících hracích skříní v republice, ale taktéž technickou památkou vyrobenou ve Vídni někdy po roce 1850. V hostinci je od roku 1921, natahuje se klikou a na každém z pěti vyměnitelných hracích válců je po osmi melodiích, které dokládají hudební vkus posluchačů v době mocnářství; kankány, písničky či pochody od Františka Kmocha, stará rakouská hymna i lidové nápěvy.  

Z Veselíčka trasa míří po spojovací komunikaci do nedalekých Jam. Nad nimi se rozkládá kopec Vejdoch nabízející kruhový výhled na část Žďárska a Novoměstska a na něj stoupá takzvaná Cesta života. Ta na deseti kamenných zastaveních, která vytvořil umělecký kovář Josef Tulis, evokuje desatero v podobě pozitivních životních zásad, jimiž jsou víra, úcta, klid, vděk, život, slib, čest, pravda, rodina nebo dar. Na Vejdochu rostou i dvě lípy – na západní straně česká a na východní slovenská, které byly vysazeny jako připomínka 50 let od vzniku Československé republiky. O dalšího půlstoletí později na Vejdochu přibyl tři metry vysoký zdobený pískovcový Strom života z dílny sochaře Petra Váni, známého replikou Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

Z Vejdochu cesta směřuje nejdříve pěšinou dolů a pak po zpevněné cestě do Slavkovic, místní části Nového Města na Moravě. Kromě novodobého poutního kostela Božího milosrdenství a svaté Faustyny vysvěceného v roce 2008, jenž byl vystavěn podle návrhu architekta Ludvíka Kolka, poutá pozornost kolemjdoucích i křížová cesta se čtrnácti zastaveními. Stoupá od kostela na kopec, odkud se nabízí výhled do okolní krajiny, a zakončuje ji kovaný kříž. Vytvořena byla v roce 2009, skládá se z kamenných bloků s kovanými reliéfy z nerezové oceli, jejichž autorem je umělecký kovář Pavel Tasovský.

Od vrcholového kříže se poté trasa vine nejdříve polní a pak zpevněnou cestou přes železniční zastávku do Radňovic. V malé obci se u jednoho z domů naproti mateřské školce nachází prosklená Lurdská jeskyně s posezením, což je soukromá aktivita místního obyvatele. Kolem k úbočí Harusova kopce současně míří křížová cesta z roku 2011. Je dlouhá bezmála devět set metrů, kameny čtrnácti zastavení zdobí obrázky s pašijovými motivy. Na konci cesty se tyčí tři dřevěné kříže s posezením, odkud se nabízí výhled do zvlněné krajiny Žďárských vrchů. Trasa křížové cesty vede z Radňovic místy, kudy před lety nosiči vynášeli zavazadla hostům mířícím na Harusův kopec, kde od roku 1922 do požáru v roce 1942 stávala vyhlášená turistická chata se dvěma velkými restauračními místnostmi, pěti pokoji pro hosty, noclehárnou pro třicet lidí, kuželnou a rozhlednou s vyhlídkou. Byla vybudována v tehdy módním „horském“ stylu a právě před ní se v roce 1934 začala psát historie legendárního lyžařského závodu Zlatá lyže.

Od vysílače na Harusově kopci pokračuje cesta kolem sjezdovky až na kopec Šibenice. Právě tam v roce 1925 vznikl i první regulérní celodřevěný můstek, který tehdy umožňoval až třicetimetrové skoky. Hned v následujícím roce se stal dějištěm mistrovství Československé republiky. V dnešních dnech tu uvidíte hned tři, označené jako K 5, K 28 a K 53, jediné v Kraji Vysočina a od roku 2023 nově zrekonstruované.

Z kopce od můstků se je pak třeba vrátit na radňovickou vlakovou zastávku na jednokolejce zvané Tišnovka. Na trati spojující Žďár nad Sázavou s Tišnovem byl zahájen provoz 18. června 1905 a Veselíčko je z Radňovic hned první zastávkou ve směru ke Žďáru nad Sázavou.