Santiniho šifra nabízí nejen objevování

Žil kdysi jeden chytrý a šikovný architekt, původně kameník jako jeho otec. Jmenoval se Jan Blažej Santini Aichel (1677 – 1723) a shodou okolností se počátkem 18. století dostal i na území dnešního Žďáru nad Sázavou, kde tehdy místo zámku stával cisterciácký klášter. Jeho opat Václav Vejmluva si u činorodého architekta objednával jeden projekt za druhým. Coby sehraná dvojice dokázali mnoho a díky tomu je dnes v části žďárského okresu možné obdivovat řadu pozoruhodných staveb ve stylu takzvané barokní gotiky. I když se architekt dožil pouhých šestačtyřiceti let, za třiadvacet let intenzivní práce stihl vytvořit bezmála stovku realizovaných nadčasových projektů, ať už šlo o kláštery, kostely, kaple, paláce a další objekty, a to s využitím číselné a geometrické symboliky či technických zákonitostí.

Šest vysočinských památek se Santiniho rukopisem se stalo součástí hry, při níž lidé poznávají území turistické destinace Koruna Vysočiny a Santiniho stavby. Navíc si procvičí mozek při luštění šifer a hledání symbolů, tvarů, písmen nebo čísel, které jim nakonec v památce nejvýznamnější, jíž je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na žďárské Zelené hoře, dají dohromady celou Santiniho šifru. Zavítat je nutné do Zvole nad Pernštejnem, Bobrové, Obyčtova, Ostrova nad Oslavou, Pohledu a nakonec Žďáru nad Sázavou – s výjimkou Pohledu na Havlíčkobrodsku se všechny cíle nacházejí v okrese Žďár nad Sázavou. A u všech je třeba podle pokynů v herním plánu hledat indicie s místem spojené.

Uprostřed vesnice Zvole budí pozornost kostel sv. Václava, který se odráží v rybníčku za hřbitovem. Objekt s půdorysem řeckého kříže vzniklý přestavbou kostela ze 14. století disponuje dvěma věžemi a kopulí se svatováclavskou korunou, zeměkoulí a křížem. Jak patrona kostela, tak zadavatele přestavby opata Vejmluvu připomíná písmeno W ve vrcholu štítu západního průčelí. Podle Santiniho návrhu byla provedena i barokní přestavba kostela sv. Petra a Pavla na náměstí v horní části Bobrové. V tomto případě architekt obdélníkovou loď přilehlou k západní věži využil jako nové kněžiště a v místě původního vyprojektoval novou chrámovou loď, tudíž má kostel obrácenou orientaci, než je obvyklé.

Nedaleko Žďáru nad Sázavou se ve vsi Obyčtov vypíná Santiniho dílo v podobě poutního kostela Navštívení Panny Marie. Tvarem připomíná želvu - hlavní loď evokuje krunýř, nárožní čtvercové kaple nohy, presbytář krk, zákristie hlavu a západní předsíň ocas. Nedaleko kostela najdete ještě betonovou obří želvu – jedno z četných děl žďárského výtvarníka Michala Olšiaka. Konečně Obyčtov má želvu i v obecním znaku. Jen o kousek dál leží Ostrov nad Oslavou. Tam se architekt angažoval v projektu zájezdní hospody pro církevní hodnostáře zdolávající v kočárech trasu mezi Žďárem a Křižanovem. I tento objekt vznikl na přání opata Vejmluvy, což dokládá písmeno W v půdorysu stavby.

Vesničku Pohled najdete u Havlíčkova Brodu a se Santinim se pojí budovou proboštství ženského cisterciáckého kláštera v areálu, jemuž dominuje kostel sv. Ondřeje. Indicie do šifry je ale třeba hledat i u poutní kaple sv. Anny nad obcí, jež byla údajně vystavěna podle starších Santiniho plánů.

Závěr hry cílí na Žďár nad Sázavou, respektive od roku 1994 na seznamu UNESCO zapsaný poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, kde získáte poslední dílky do skládačky, tudíž i kompletní šifru. Působivý monument vznikl v letech 1719 -1722. V roce 2014 stát navrátil svatostánek římskokatolické církvi a v posledních letech prošel komplexní obnovou. Ve Žďáře si můžete prohlédnout i další Santiniho počiny, kupříkladu prelaturu v Zámku Žďár, Dolní hřbitov, statek Lyra, přístavbu hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice, podstavec trojičního sloupu na náměstí či interiér baziliky minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše v zámeckém areálu.  

Více o Santiniho šifře najdete zde.