Volné ubytování
Nové Město na Moravě
Srdcem Vysočiny jsou kopce Žďárských vrchů, kde se nachází i Nové Město na Moravě. Město je chráněno jako městská památková zóna díky svému centru, které je plné památek. Nové Město na Moravě není pouze kolébkou lyžování, ale také významným kulturním …
Srdcem Vysočiny jsou kopce Žďárských vrchů, kde se nachází i Nové Město na Moravě. Město je chráněno jako městská památková zóna díky svému centru, které je plné památek. Nové Město na Moravě není pouze kolébkou lyžování, ale také významným kulturním centrem celého Horácka.
Historické jádro Nového Města na Moravě je charakteristické značně protáhlým, poněkud nepravidelným obdélníkovým Vratislavovým náměstím. Zástavbu městské památkové zóny tvoří zejména jednopatrové domy, které jsou podélně řazené. Tyto domy byly upravovány po velkém požáru, který město postihl v roce 1801. V samotném centru náměstí se nachází kostel sv. Kunhuty, jehož fasádu zdobí sgrafita. Další dominantou náměstí je budova zámku, který byl postaven koncem 16. století Dubskými z Třebomyslic. Městskou památkovou zónou, která byla vyhlášena v roce 1990, vede prohlídkovým okruhem se 22 zastaveními. Každé zastavení je označeno na fasádách příslušných objektů.
Základní údaje o Novém Městu na Moravě
Okres | Žďár nad Sázavou |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Počet obyvatel | 10 000 |
Nadmořská výška | 600 m n. m. |
PSČ | 592 31 |
Počet částí obce | 10 |
Oficiální web | https://www.nmnm.cz/ |
Významné památky na území města
Již v r. 1555 tu sídlila radnice, což dokládá kámen s letopočtem a pernštejnským znakem umístěným nad vchodem. V průběhu času byl v budově mimo jiné obecní sklad a prodej soli, vrchnostenský výčep vína a kořalky. Pořádaly se zde taneční zábavy a provizorně tu sídlila i školní třída. Horácké muzeum v budově sídlí od r. 1907. Dnes si zde můžete prohlédnout etnografickou expozici, expozici o sklářství a železárenství na Novoměstsku. Děti i dospělé potěší školní třída z 30. let 20. st. a Vírský mlýnek, což je soubor dřevěných figurek poháněný vodním kolem. Před muzeem můžete posedět na lavičce, která byla slavnostně odhalena v r. 2019, kdy město slavilo Rok Karla Němce.
2. Dům č.p. 97, Vratislavovo nám.
Stavba pochází z poloviny 16. st., kdy sloužil zřejmě jako úřední budova. V přízemí je zachován tzv. mázhaus. Mázhaus je ústřední místnost v přízemí domu, z níž vedly vstupy do jednotlivých místností. Majitel tam často provozoval obchod nebo řemeslo. V našem případě je mázhaus zaklenutý na středový sloup, kde vidíme znak pánů z Pernštejna - zubří hlavu.
3. Rodný dům Karla Němce, Žďárská ulice
Dům s číslem popisným 40, je rodným domem malíře Karla Němce. Ten je autorem řady sgrafit na městských domech i sakrálních stavbách v Novém Městě na Moravě a okolí. Je to např. exteriér a interiér kostela sv. Kunhuty, sgrafita na fasádě hotelu Panský dům či městský znak na Horáckém muzeu. Na průčelí jeho rodného domu vidíme vyřezávaný reliéf se svatým Lukášem – patronem malířů. A kousek od něj visí i pamětní deska z dílny dalšího novoměstského rodáka – Jiřího Plieštika.
4. František Palacký, Palackého nám.
Nové Město na Moravě je označováno za sochařskou galerii pod širým nebem. Většina soch, které ve městě uvidíte, pochází z dílny novoměstských rodáků. Sochu Františka Palackého vytvořil v r. 1902 Jan Štursa za svých studií na pražské Akademii výtvarných umění. Financoval ji bývalý starosta Josef Jelínek, Štursův poručník a velký ctitel Františka Palackého. Pomník vysekal sochař podle modelu korigovaného J. V. Myslbekem za pomoci spolužáka Jaroslava Krepčíka ve starostově domě.
5. Píseň hor, Palackého nám.
Kamenná kašna, známá pod názvem Píseň hor, pochází z r. 1891. Chlapce s ovečkou, který představuje alegorii rodného kraje, vytvořil v r. 1905 Jan Štursa na náklady obce. Na kašně je usazena pouze kopie, která byla vytesána ve Škole umění ve Zlíně pod vedením Vincence Makovského r. 1942. Originál je nyní umístěn v Horácké galerii.
6. Dům rodiny Brady, Bradyových 13
Dům s číslem popisným 13 je těsně spjat s židovskou rodinou Brady. Pamětní deska na fasádě domu připomíná smutný osud Hany Brady v době nacistické okupace a holocaustu. Hana byla v r. 1942 jako jedenáctiletá deportována do Terezína. Její životní příběh byl zpracován ve světoznámé knize „Hanin kufřík." Deska byla vytvořena podle návrhu arch. Marie Jiřičkové a byla odhalena v r. 2005. Historické rodinné fotografie si můžete prohlédnout v 1. patře domu.
7. Arboretum, Vratislavovo nám. 12
Vstup do arboreta vede průchodem u polikliniky č.p. 12. Arboretum bylo vybudovano v r. 2010. Zpustlá zahrada se tak během jednoho roku proměnila na příjemné místo odpočinku i poučení. Najdete zde stín pod altánem, lavičky k odpočinku. Areál slouží také novoměstským včelařům.
8. Rodný dům Vincence Makovského, Vratislavovo nám. 11
V domě číslo popisné 11 se v r. 1900 narodil umělec Vincenc Makovský. Vincence Makovského všichni známe hlavně jako sochaře. Byl ale i malířem, designérem a profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze. Je považován za čelního představitele meziválečné avantgardy. Na ojedinělé fasádě s prvky české novorenesance je umístěna pamětní deska s umělcovou bustou, kterou navrhl jeho žák a asistent Miloš Axman. Deska byla odhalena v r. 1985.
9. Výzdoba sloupu na domě č.p. 9, Vratislavovo nám.
I dům s číslem popisným 9 je spjat se sochařem Vincencem Makovským. Zde měl jeho otec řeznický krámek. Na řeznické řemeslo odkazuje výzdoba hlavice sloupu v průčelí domu, kterou vytvořil Vincenc Makovský. Reliéf pochází z r. 1922 a znázorňuje řeznické tovaryše při práci.
10. Hotel Panský dům, Vratislavovo nám. 7
Hotel Panský dům s číslem popisným 7 je jeden z nejstarších domů na Vratislavově náměstí. Již od poloviny 17. st. sloužila budova jako hostinec. R. 1801 byl zasažen velkým požárem, který zničil větší část města. Panský dům byl však znovu vystavěn a v jeho prostorách byl provozován zájezdní hostinec „U Zlatého jelena". Později byl hotel přestavěn a vyzdoben sgrafity Karla Němce. Ten vytvořil nejen sgrafita na průčelí, ale i v interiéru, ve vstupu do vinárny.
11. Novoměstský zámek, Vratislavovo nám. 1
V parku se otevírá novoměstský zámek se všeříkajícím číslem popisným 1. Nejpozději v r. 1570 zde stál renesanční zámeček sloužící jako nové sídlo pernštejnských úředníků. Zámeček měl půdorys tupoúhlého písmene V a při jeho stavbě byl využit starší pozdně gotický měšťanský dům. Po velkém požáru v r. 1723 zámek zpustl, ale ještě v tomtéž století došlo k jeho barokní přestavbě. Nynější novorenesanční podoba pochází z r. 1874. V současné době v zámku sídlí Horácká galerie se stálou expozicí věnovanou českému sochařství 20. století, krajinářství a škrdlovickému hutnímu sklu.
12. Reliéf „Blíží se konec mého utrpení", Komenského nám. 3
Pamětní deska s názvem „Blíží se konec mého utrpení" je věnována obětem II. světové války. Byla osazena na fasádu domu směrem ke Komenskému náměstí v r. 2000 u příležitosti 55. výročí osvobození. Její autor, sochař Vincenc Makovský, zde znázornil umírajícího vězně v kobce koncentračního tábora.
13. Nehmatatelná postava, Komenského nám.
Bronzová plastika byla vytvořená místním rodákem Jiřím Plieštikem. Ve své sochařské, fotografické i literární práci Plieštik těží z podvědomí, pocitů a pokouší se uchopit to, co uniká do nevědomí. Socha byla odlita v r. 1992 a slavnostně v r. 2005.
14. Evangelický kostel a busta Jana Ámose Komenského, Komenského nám.
Každý určitě pozná, komu patří busta vytvořená v r. 1920 Juliem Pelikánem. Představuje učitele národů Jana Ámose Komenského. Busta stojí na místě bývalé toleranční evangelické modlitebny. Pohledově za ní stojí novorenesanční českobratrský evangelický kostel z r. 1898. Stavba vznikla podle plánů vídeňského architekta Hanse Glasera a dohled nad ní měl místní stavitel a starosta Josef Sadílek. V interiéru se dochoval stůl Páně z toleranční modlitebny.
15. Pomník padlým vojínům, Vratislavovo nám.
Tento pomník vytvořil sochař Jan Štursa a inspirací mu byla autentická fotografie z karpatského bojiště. V původní studii, pod názvem Pohřeb v Karpatech, oblékl Štursa vojáky do rakouských uniforem. Tento nápad přepracoval ve 20. letech 20. st. pro pomník obětem první světové války v uniformách legionářů a nazval ho Pomník padlým vojínům. V Novém Městě bylo sousoší odhaleno až po umělcově smrti v r. 1932.
16. Sloup se sochou svaté Anny, Vratislavovo nám.
V parku se nachází další kašna s morovým sloupem se sochou svaté Anny a s Pannou Marií. Je to nejstarší sochařská výzdoba na kašně. Postavy ve spodní části sloupu, které podle starších soch nově vytvořil sochař Karel Dvořák, představují světce sv. Jana Nepomuckého a Karla Boromejského, blahoslaveného Jana Sarkandera svatého Šebestiána. Socha svaté Anny byla pro velké poškození nahrazena r. 1992 kopií a originál byl zapůjčen do Horácké galerie.
17. Busta T. G. Masaryka, Vratislavovo nám.
Autorem je opět novoměstský rodák a sochař Jan Štursa. Busta představuje prvního československého prezidenta Tomáš Garrigue Masaryka. Byla pořízena k 10. výročí vzniku republiky. Jde o odlitek polopostavy, určené pro výzdobu zasedací síně poslanecké sněmovny. Tomáš Garrigue Masaryk, který navštívil Nové Město na Moravě v letech 1906 a 1928, byl jmenován čestným občanem města v r. 1935.
18. Rodný dům Jana Štursy, Vratislavovo nám. 122
V domě číslo popisné 122 se narodil Jan Štursa. Ten je považován za jednoho ze zakladatelů moderního českého sochařství. Štursův rodný dům je označen pamětní deskou s bustou, která je odlitá podle návrhu akademického sochaře profesora Václava Žaluda. Odhalena byla v r. 1927.
19. Raněný, Vratislavovo nám.
Nejvýznamnější socha Nového Města na Moravě - vrcholné protiválečné dílo českého sochařství - Raněný. Socha vznikla na základě frontových zážitků proslulého novoměstského rodáka Jan Štursy. Bronzová plastika byla odhalena až r. 1965 jako památník obětem II. světové války. Sádrový originál z r. 1921 je vystaven v Horácké galerii.
20. Dům č.p. 119 a reliéf Salvátor mundi, Vratislavovo nám.
Na fasádě domu s číslem popisným 119 upoutá naši pozornost reliéf nazvaný Salvator mundi, v překladu Spasitel světa. Je to jedno z označení Krista. Reliéf byl zhotoven Janem Štursou r. 1905 k výzdobě průčelí lékárny U Salvatora. Dům č.p. 119 s bohatou historií byl v r. 2014 rekonstruován svými současnými majiteli, rodinou Sokolíčkových. O historii domu a dalších zajímavostech se dočtete na webových stránkách www.dum119.cz
21. Katolický kostel, Vratislavovo nám.
Tento kostel je největší galerií sgrafit novoměstského rodáka Karla Němce. Inspirací pro tento úkol mu byly biblické postavy, příběhy z jejich života nebo milénium výročí smrti svatého Václava. Karel Němec vyzdobil i vnitřní prostory kostela. Zde upoutá pozornost návštěvníků sgrafito České nebe. Nejstarší částí kostela je gotický presbytář z konce 14. st.. Ve věži kostela jsou 4 zvony, z nichž ten největší nese jméno Kunhuta.
22. Vratislav z Pernštejna, Vratislavovo nám.
Kašnu na Vratislavově náměstí zdobí socha majitele novoměstského panství Vratislava z Pernštejna se svitkem významných výsad, které r. 1580 udělil Novému Městu na Moravě. Tuto sochu vytvořil pražský sochař Karel Dvořák na zakázku obce v r. 1871, o rok později byla osazena na kašnu. Nápis na podstavci připomíná autora Karla Dvořáka a restaurování kašny v r. 1902 Janem Štursou.
V informačním centru NMNM je možné zapůjčit k procházce městskou památkovou zónou také audioprůvodce a je cca. na 2 hodiny.