Svratecká trasa za skláři

Při 53 kilometrů dlouhé vyjížďce za dávnými skláři se vydejte od Turisitckého informačního centra Svratka po cyklotrase č. 4120 k Chlumětínu a za ním se pak na křižovatce nedaleko osady Lhoty přesměrujte na cyklotrasu č. 4122 a u autobusové zastávky Herálec si udělejte zajížďku ke Staré huti u Vortové, prvnímu z pozůstatků po sklářském řemesle. V místech, kde do poloviny 18. století pracovala huť, později vznikla myslivna a pak i lovecký zámeček. Objekt, za jehož návrhem stál architekt Josef Fanta, známý původní budovou Hlavního nádraží v Praze, je nyní v soukromých rukou.

Vraťte se na křižovatku a zajeďte si k bývalé Mariánské huti u Herálce. Tam je sklářství doloženo už začátkem 17. století a provoz trval až do roku 1920, kdy byl ukončen kvůli nedostatku dřeva a rovněž absenci sklářů, kteří museli narukovat na bojiště I. světové války. V 19. století se tamní vyhlášené sklo vyváželo nejenom do celé monarchie, ale například i do Ameriky. Dlouhou dobu byla výroba zaměřena na lité tabulové sklo, ve druhé polovině 19. století i na foukané užitkové sklo v proslulé barevnosti a různého dekoru. Šlo o nejdéle fungující sklárnu na Vysočině, jejíž činností se koncem 30. let 20. století inspiroval Emanuel Beránek, zakladatel vyhlášené huti ve Škrdlovicích, a dodnes se z ní zachovaly zbytky budov.

Po cyklotrase 1 pak zamiřte do Herálce, kde vás čeká odbočka do osady Kocanda rozkládající se kolem silnice II/350. Tam sklářská huť fungovala především v druhé polovině 18. století a za jejím založení stál záměr využít velké množství dřeva po lesní kalamitě v roce 1740. Sklárna produkující hlavně tabulové a zrcadlové sklo stála v místech zvaných Na Place.

Z Herálce se poté vydejte po cyklotrase č. 1 směrem ke Kadovu a na křižovatce za prvními usedlostmi osady Brušovec odbočte na cyklotrasu č. 4337, která vás zavede do lokality Kolářka, kde bývala další sklárna. Vznikla rovněž v návaznosti na lesní kalamitu a vyrábělo se tam ‚čistě jemné křídové sklo‘, ale také imitace benátského skla.   

Cesta vás dovede na křižovatku, kde se dejte k rozcestí turistických cest Na Brušovci.  I tady v 18. století pracovali skláři. Vyráběli tam křídové a zčásti také lesní (zelené) sklo. V lese vpravo od rozcestníku zbyla hráz zaniklého rybníčku. Brušovecká sklárna byla v provozu mezi lety 1744 a 1759 a v osadě Brušovec si stavěli domky i dělníci z huti Kolářka. Po návratu na cyklotrasu 4337 vás cesta zavede do Křižánek. Sklářství je v obci dosud doložené jen nálezy v podobě strusky či střepů. Huť v Křižánkách vznikla v roce 1642, což souvisí s odlesněním krajiny mezi rybníkem Kyšperk a Moravskou Cikánkou.

Podrobně zdokumentovaná je oproti tomu huť a osada v Českých Milovech, místní části Křižánek. Tímto směrem odbočíte poté, co po hlavní silnici projedete Křižánky a na dolním konci se nejdřív napojíte na cyklotrasu č. 4184. Ještě než z ní na rozcestí budete pokračovat do osady po cyklotrase č. 4337, zajeďte si cyklotrasou č. 4022 do nedalekých Březin. Také tam se od počátku 18. století vyrábělo sklo. Kupříkladu i osmiboké obřadní nádoby na svěcenou vodu, jimž se říkalo prysky, a časem se začaly využívat také na destiláty. Skláře připomíná lokalita U domu se zbytky budov z 18. století, kdy se v huti vyrábělo hlavně čiré sklo zdobené různými technikami.

Z Březin se vraťte zpět na křižovatku a dejte se ke Skelmistrovskému domu v Českých Milovech. V citlivě obnovené nemovitosti se nachází galerie Na milovské huti se sbírkou třinácti stovek exponátů českého skla od 17. století. Prohlídku s využitím umělé inteligence si je třeba předem objednat přes web galerie. Zajímavé informace nabízí i naučná stezka mapující sklářskou osadu i život v ní. Do dnešních dnů se dochovaly některé budovy, většinou přestavěné na rekreační objekty, a několik rozvalin. Z Českých Milov vás pak cyklotrasa č. 4184 a poté č. 4120 dovede přes Svratouch zpět do Svratky.