1. den venkovem pěšky

Pěšky za krásou horáckých roubenek i skal Žďárských vrchů

Délka výletu: 21 km

Trasu dlouhou jedenadvacet kilometrů a spoustu zajímavostí slibuje výšlap do okolí malebných Křižánek. Ves, kterou řeka Svratka dělí na českou a moravskou část, je současně už od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací s více než čtyřmi desítkami památkově chráněných roubenek. Parkovat se dá u hřbitova a po modré turistické značce se pak vydejte směrem k nejvyššímu vrcholu Žďárských vrchů, kterým je Devět skal (836 m n.m.). Zpřístupněná vyhlídka, na kterou se dostanou i děti, nabízí skvělé výhledy do okolí. Na rozcestí pod skalami se přeorientujte na červené značení sledující hlavní hřeben, které vás zavede k Lisovské, Malinské a Drátenické skále. První dva skalní vrcholy jsou dostupné i pro běžné turisty, Drátenickou skálu neboli Drátník vyhledávají především horolezci.

I z louky pod Drátníkem, kde vyjdete z lesa, se otvírají krásné výhledy nejen na vesničku Blatiny ležící pod ní. Pozornost upoutá i modrá kupole objektu podniku Řízení letového provozu ČR na Buchtově kopci vykukující z lesů na obzoru. Na louce pod Drátníkem objevíte Monument Radka Jaroše věnovaný známému českému horolezci z Nového Města na Moravě, jenž právě na Drátníku v 80. letech minulého století sbíral první lezecké zkušenosti. Odtud se pak vydejte po zelené značce k Samotínu a zanedlouho budete mít možnost ochutnat specialitu restaurace U Kolouška v podobě likéru Drátovánek. Ten zejména místně navazuje na tradici vyhlášeného Samotínského vánku, který v již zaniklé samotínské hospodě ještě v 80. letech vyráběl hostinský Emil Tlustoš. Zelená značka vás poté dovede do Krátké, malé vesničky plné roubenek, která je památkovou rezervací. V jednom z obnovených statků najdete Dům přírody Žďárských vrchů.  V něm se zájemcům nabízí interaktivní expozice zaměřená na proměny Žďárských vrchů v čase.

Z Krátké se poté vydejte po žluté značce do malé osady Blatiny. Tamní zajímavostí je kavárna Hofr s malou pražírnou. Káva Hofr vzniká z pěti druhů kávových zrn z Jižní Ameriky a Indie a v kavárně je k dostání třeba i se šlehačkou, čokoládou nebo medem. Koupit se tam dají i různé druhy mleté kávy v několika gramážích. Blatiny jsou relativně mladou osadou, založeny byly až na počátku 18. století s názvem Neustift. Mezi mnoha jinými povinnostmi, jimiž byli obyvatelé vázáni ke své vrchnosti, byl třeba i sběr hub a lískových oříšků pro zpestření panské tabule. Neustift byl brzy počeštěn na Novosady, lidově se však místu říkalo Blatiny, protože ves vznikla na bahnitém terénu. Oficiálně se tento název začal používat v roce 1924.

Od Blatin vás cesta povede po cyklotrase 4340 k Milovskému rybníku, kde je v létě příjemné koupání, a poté se napojte na zelenou značku mířící kolem meandrů řeky Svratky do bývalé sklářské osady v Českých Milovech. Prochází tudy i naučná stezka přibližující život v osadě, z níž se dochovalo jen pár objektů sloužících k rekreaci. Výjimkou je do původní podoby obnovený Skelmistrovský dům s galerií, kde se nachází sbírka zhruba třinácti stovek exponátů českého skla. Prohlídku za využití umělé inteligence si je třeba předem objednat na webu galerie. Milovští skláři v 19. století vyráběli sklo duté i broušené, které se vyváželo až do Ameriky. Období prosperity však netrvalo o moc déle než půl století, důvodek zániku huti byl nedostatek dřeva, jeho zdražení a rovněž vzdálenost od rozvíjející se železnice. Dražba  zbývajícího majetku se odehrála 8. března 1892 a neprodané budovy byly poté zbořeny. 

A jestli si chcete odnést opravdu něco originálního, navštivte Milovskou kavárnu v Českých Milovech, kde je k dostání regionální potravina Milovské perníčky. Ty jsou vyrobeny z nejkvalitnějších lokálních surovin a podle tradiční receptury, jejíž stopu najdeme na Horácku už ve 14. století. Perníčky ve tvarech srdce, ptáčků nebo třeba květin zdobí tradiční vzory horácké krajky z kvalitního marcipánu.

V penzionu Blatiny pozníte skvělou restauraci Světnice u Paňmámy, která byla oceněná průvodci Foodology a Gastromapou Lukáše Hejlíka.

Výlety na další dny v Koruně Vysočiny naleznete zde.