Alois Lukášek

Alois Lukášek, narozený 12. října 1911 ve Zlatkově a zemřelý 14. dubna 1984 v Nedvědici, byl významným českým akademickým malířem, specializujícím se především na krajinomalbu. Byl známý jako "malíř Českomoravské vrchoviny", což odráží jeho hluboký vztah k této oblasti, který byl patrný ve většině jeho děl.

Vzdělání získal na učitelském ústavu v Žatci, které dokončil v roce 1933, a poté se věnoval učitelské profesi v různých městech, jako byly Ostrov nad Oslavou, Mirošov, Daňkovice, Zvoli, Nedvědice a Bystřice nad Pernštejnem. Navzdory své kariéře učitele, jeho vášeň pro malbu jej vedla ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením profesorů Otakara Nejedlého a Vladimíra Sychry, kde studoval v letech 1945 až 1950.

Alois Lukášek se usadil v Nedvědici, kde kromě své umělecké práce působil i jako ředitel školy. Od roku 1964 se plně věnoval malbě jako samostatný výtvarník. Jeho díla, převážně zobrazující Českomoravskou vysočinu a zátiší, byla vystavována nejen v Československu, ale i v zahraničí, například v Německu, Maďarsku, Bulharsku a na Kubě. Za svůj přínos umění byl v roce 1977 oceněn titulem "Zasloužilý umělec".

Tvorba Aloise Lukáška zahrnuje širokou škálu děl, včetně zimních krajin, zátiší s ovocem, vesnic v údolí, alejí na podzim a mnoha dalších. Jeho díla jsou ceněna pro jejich autentický a citlivý přístup k zobrazování české krajiny a venkovského života. Jeho práce jsou součástí sbírek mnoha galerií a jsou nadále vyhledávaná sběrateli a milovníky umění​.