Cínoví rytíři

SMIL Z LICHTENBURKA (rytíř s praporcem a štítem)
Kolonizátor česko-moravského pomezí Přibyslav z Křižanova měl se svou chotí Sibylou, někdejší dvorní dámou manželky krále Václava I. Kunhuty Švábské, tři dcery. Svatá Zdislava se provdala zaHavla z Lemberka, Eufemie za zakladatele žďárského kláštera pana Bočka, jehož syn Gerhard se začal psát z Obřan a Alžběta alias Eliška za mocného velmože Smila z Lichtenburka (1220–1269). Aby nebyly rodinné vztahy dost komplikované, provdala se paní Sibyla po Přibyslavově smrti za Smilova otce Jindřicha ze Žitavy, čímž se Lichtenburkovi stala vlastní tchyně nevlastní matkou a manželka Alžběta nevlastní sestrou. Smil vybudoval na Českomoravské vrchovině rozsáhlé rodové dominium, těžil stříbro, vystavěl hrad Lichnice a založil dnešní město Havlíčkův (dříve též Smilův či Německý) Brod. O jeho sebevědomí vypovídá i přisvojený titul „rytíř z Boží milosti“. Přemysl Otakar II. mu svěřoval diplomatická poslání. Smil byl též udatným válečníkem (zúčastnil se například křížové výpravy do Pruska či bitvy u Kresenbrunnu) a prý i výtečným účastníkem turnajových her, díky nimž měl obohatit rodový erb o klenot s červeným kaprem na paví kytě (ocasu). Ve zlatém poli rodového erbu jsou dvě černé zkřížené šestisuké ostrve, tedy hrubě osekané kmeny stromů, sloužící jako válečný žebřík. Ostrve byly společným znamením rodu Ronoviců, k němuž krom Lichtenburků náležely například páni z Lipé, z Pirkštejna či Berkové z Dubé. Dodnes je nalezneme ve znaku města Žďáru nad Sázavou, přičemž do roku 1607 je provázel i červený kapr. Jako člen zakladatelské rodiny a štědrý donátor žďárského kláštera je pan Smil pohřben ve zdejším konventním kostele v rodové hrobce Lichtenburků.

VCHYNSKÝ ZE VCHYNIC (rytíř s mečem a štítem)
Rytíř v barvách šlechtického rodu Vchynských ze Vchynic, kteří na základě podobnosti erbu s pány z Tetova přijali i jejich predikát a od 17. století se píšou jako Kinští z Vchynic a Tetova. Kinští se v 17. století stali hrabaty a v 18. století získala hlava jedné z rodových větví titul knížete. V roce 1930 zdědila jeden ze dvou dílů žďárského velkostatku Eleonora hraběnka Clam-Gallasová (1887–1967), poprvé provdaná za Karla knížete Schwarzenberka (1886–1914, dědeček současného politika), podruhé roku 1921 za Zdenka Radslava (hraběte) Kinského (1896–1975) z chlumecké větve rodu. V roce 1938 Eleonora vykoupila i druhý díl žďárského velkostatku, jehož spolu-vlastníkem se roku 1941 stal její muž Zdenko Radslav. Někdejší žďárský cisterciácký klášter a pozdější zámek je dnes v držení jejich vnuka Constantina Kinského. V rodovém erbu jsou v červeném poli tři stříbrné vlčí zuby, v klenotu červené a stříbrné křídlo, přikrývadla jsou červeno-stříbrná.

Cena: 180 Kč
Objednávky směřujte na adresu níže.