Rod Belcredi

Rod Belcredi, původem z Itálie, má bohatou a dlouhou historii sahající až do roku 1010. Tento šlechtický rod se původně etabloval v Lombardii a postupem času získal dědičný titul markýze. V 18. století se rod Belcredi usadil na Moravě, když Antoine de Belcredi získal dědičný titul markýze na rakousko-lombardském území. V roce 1769 povýšila Marie Terezie jeho vnuka do hraběcího stavu, a třicet let poté byli přijati za obyvatele Království českého.

Belcrediové vlastnili několik panství, včetně Jimramova u Nového Města na Moravě, kde původní tvrz přestavěli na zámek, a také Líšeň a Vosenice. Během nacistické okupace byla na jejich majetek uvalena nucená správa, a po válce jim byla panství vrácena. Po únoru 1948 většina členů rodu odešla do Rakouska, ale Ludvík Hugo Belcredi a jeho synové zůstali na Moravě.

Nejvýznamnějším členem rodu byl Richard Belcredi, který se stal krajským hejtmanem a v roce 1865 státním ministrem. Zasedal v říšském sněmu i radě, kde usiloval o federalizaci starého mocnářství a samosprávu pro české země. Na jeho počet byla v roce 2023 odhalena pamětní deska na zámku v Jimramově.

Rod Belcredi má bohaté příbuzenské spojení s další českou i zahraniční šlechtou, včetně rodů Nosticů, Lobkoviců a Rohanů. Erb rodu je dvakrát dělený, v horní zlaté části se nachází černá orlice, v prostředním červeném poli zlatý lev, v dolní zlaté části lev červený.

Dr. Ludvík Belcredi, potomek tohoto slavného rodu, je významným archeologem. Mezi jeho publikace patří kniha "1000 let rodu Belcredi", která podrobně mapuje historii rodu od jeho italských začátků až po současnost. Publikace se věnuje jednotlivým obdobím, včetně úlohy rodiny v historii a jejího přesunu do Českých zemí​. Další významnou publikací je kniha Hrad Skály vydal své tajemství.