Zřícenina hradu Pyšolec

Hrad Pyšolec, s nadmořskou výškou 465 m, má bohatou historii sahající až do konce 13. století. V roce 1350 byl v držení Filipa z Pernštejna, ale již tehdy byl poškozený. Poté byl získán jako zástava Ješkem z Kravař a Ješkem z Kounic, ale brzy byl obnoven. Po roce 1353 patřil Jimramovi z Pernštejna, a poté markraběti Janovi a Joštovi, pánům z Kunštátu, Kralic a Lomnice. Od roku 1446 se opět stal majetkem Pernštejnů, avšak ve druhé polovině 15. století zpustl a v roce 1464 byl zbořen.

Dominantou hradu je torzo bergfritové věže, pozornost návštěvníků také upoutá obnovená studna a opravené zdi v jejím okolí.

Podle možného vztahu ke slovu "opyš" - což znamená výběžek šíje - byl hrad nazván Pyšolec. Zřícenina poskytovala krásný výhled na údolí Svratky, avšak dnes jej omezují vysoké stromy. Dříve majitelé hradu měli cestu kolem řeky jako na dlani.

Zbytky Pyšolce se tyčí vysoko nad řekou, obtéká ho Svratka ze tří stran a jsou chráněny skalnatými srázy. Ze zbývající čtvrté strany vedla od jihozápadu přístupová cesta, tu však třikrát přerušovaly hluboké příkopy, přes které vedly padací mosty. Pásy hradeb a valů byly trojité, vše završovala mohutná bašta na západní straně. Největší příkop měřil 17 metrů do hloubky a 30 metrů do šířky, hrad navíc chránil další příkop s valem. Velký příkop dělil opevnění na dvě části, z té nižší západní však mnoho zdiva nezbylo. Východnímu hradu vévodila mohutná válcová věž o průměru 9,5 metrů a původní výšce kolem 25 metrů, s vnitřní šachtou o šířce pouhých 1,2 metru, nedaleko níž byla do skály vylámána cisterna. Značná část věže se zachovala dodnes, a je tu také k vidění zbytek paláce o rozměrech cca 14 x 12 metrů. S věží byl patrně spojen dřevěnou pavlačí. Posledním zbytkem opevnění je pak severní pilíř opevnění přímo nad vodní nádrží Vír II.

I tento tajuplný hrad je opředen hned několika pověstmi. Má zde být např. zakopán zlatý kalich a meč.