Volné ubytování
O bukovském zvonu
Na Bystřicku se rozkládá malá obec Bukov, v jejímž srdci se nachází starobylý kostelík na návrší. Na věži kostela sv. Jakuba Většího visí zvláštní památný zvon, o kterém kolují neuvěřitelné pověsti. Prý pochází z nedalekého hradu Lísku, který se dnes nachází v ruinách v lesích poblíž Bukova. Tento hrad údajně padl za válek, které zuřily za vlády králů Jiříka a Matyáše. Věž hradu byla zničena a zvon se propadl hluboko do země, zasypaný suti.
Po pádu hradu se už nikdo o ně nezajímal. Jen občas si někdo při stavbě potřeboval vzít kámen z ruin. Tento stav trval několik set let, až se v Bukově jednomu hospodáři zatoulala skupina prasat, která začala rýt právě v troskách hradu. Bylo již večer a všichni členové domácnosti zoufale hledali zvířata, až dcera hospodáře se dostala až do Lejska. Tam spatřila, jak si prasata hrabou do něčeho kovového, co vystupovalo z země. Rychle je vyhnala domů a o svém pozorování vyprávěla otci. Ráno se hospodář vydal na místo a vykopal celý neporušený zvon.
S radostí v srdci se bukovští rozhodli, že zvon umístí na svůj kostel. Avšak v Bukově neexistovala fara, a proto spadali pod správu Rožné. Nález proto oznámili místnímu faráři, který rozhodl, že zvon bude převezen do Rožné a umístěn na farním kostele. Občané Bukova neradi souhlasili s tímto rozhodnutím, protože se obávali, že by farář mohl mít nepřátelské úmysly. Když byl zvon vyvěšen na věži a rozpoutal se první zvonění, překvapivě zvon vydal zvláštní zvuk, ve kterém bylo slyšet slova: "Vyryla sviňa zvon - vyryla sviňa zvon." Zděšení bukovští zvonění okamžitě zastavili a pokusili se ho zazvonit znovu, ale bezúspěšně. Zvon zněl stále stejně jako poprvé.
Od té doby se nikdo neodvážil zvonit na tento zvláštní zvon. Obyvatelům Rožné se okolní vesnice posmívali, protože nechápali, co se stalo s bukovským zvonem. Pověst o zvonu z hradu Lejského se šířila až do dnešních dnů a stala se nedílnou součástí místního folklóru.
Zvon našel své místo na věži bukovského kostela sv. Jakuba Většího a připomíná tajemství minulosti.
Foto: Kamil Kašpárek - www.kaspy.eu