O Milovských perničkách

Milovské Perničky Severovýchodně od Křižánek ukrývá les skupinu mohutných skalních útvarů, mezi kterými prochází lesní cesta. Lidé těmto vyvýšeným skalám, připomínajícím z dálky rozlehlou hradní zříceninu, odpradávna říkávali Milovské nebo také Velké Perničky.

Jak místo v lese ke svému zvláštnímu názvu přišlo, už ale bohužel nikdo neví. Kolemjdoucím snad mohou jednotlivé oblé části skalnatých bloků připadat jako obři zkamenělé perníčky, pečlivě naskládané na sebe. Jako „perníkáři" však bývali lidové označováni také uhlíři, pracující kdysi hojně ve zdejších lesích.

Každé skalisko Milovských Perniček má své vlastní jméno, Nejvyšší skála se nazývá Poradní, následuje Supí hlava, Smrková věž a pod cestou ve svahu se tyčí Cestář a Mohyla. To nejzajímavější překvapení, opředené mnoha pověstmi, se však nachází na vrcholcích skal. Jsou to nepříliš hluboké kruhové a oválné prohlubně, jakési skalní mísy.

Dle vyprávění byly v dávných pohanských dobách vršky těchto skalisek zasvěceny mocnému Perunovi, bohu bouře, hromu a blesku. Kamenné mísy prý mívaly kultovní funkci coby obětní nádoby. Později lidé posvátným skalám říkali zkomolené Pernov a odtud už byl jen krůček k dnešním Perničkám.

Jiné pověsti hovoří o tom, jak vrcholy skalisek hostily čarodějnické reje. Divé ženy na nich k večeru zakládaly ohně, viditelné až do rozednění široko daleko do kraje. Po deštích prý čarodějnice věštily ze zatopených prohlubni, v nichž se za jasných noci zrcadlily hvězdy a měsíc. Na kamenech po nich dodnes zůstaly magické značky a nápisy.

Další vyprávění zase popisuji, jak skalní mísy a vpadlé jamky sloužily během ohroženi k snadnějšímu zapalování velkých varovných ohňů při zemské hranici mezi Čechami a Moravou nebo jak se za třicetileté války ukrývali ve skalách obyvatelé z okolí před vojskem. V kamenných prohlubních si drtili zachráněné obilí, kmín a mák. Je zajímavě, že právě tomuto účelu běžně sloužily nádoby zvané pernice, což je slovo velmi blízké našim Perničkám.

Zdroj: Poznej zelené srdce Česka - Pověsti a pohádky ze Žďárských vrchů, vydáno v roce 2015. Pohádky a pověsti z území Místní akční skupiny Havlíčkův kraj převyprávěl Jiří Slavík.