Jan Štursa

Jan Štursa, narozený 15. května 1880 v Novém Městě na Moravě a zemřelý 2. května 1925 v Praze, byl přední český sochař a významná osobnost v oblasti moderního sochařství. Původně se chtěl stát zahradníkem, ale jeho talent pro kreslení a sochařství byl rozpoznán již v mladém věku.

Štursa studoval na sochařsko-kamenické škole v Hořicích, kde se seznámil s prací s bronzy a kamenem. Jeho vzdělávání pokračovalo na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením profesora Josefa Václava Myslbeka. Přestože byl zpočátku ovlivněn secesním symbolismem, jeho díla se postupně vyvíjela směrem k smyslovějšímu ztvárnění lidské figury.

Jeho první dívčí akty, vzniklé v ateliéru Myslbeka, ukázaly jeho směřování k poetickému ztvárnění niterného světa člověka. Během první světové války, ve které sloužil jako voják, jeho dílo odráželo tragické zážitky z fronty. V tomto období vznikla jeho známá skulptura "Pohřeb v Karpatech", inspirovaná válečnými výjevy.

Po válce se Štursa stal profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze a později i jejím rektorem. Jeho poválečná tvorba zahrnovala díla jako "Hráč na niněru", která ukazovala harmonickou modelaci a estetiku civilismu.

Štursa se v posledních letech svého života věnoval především portrétní tvorbě, včetně známých portrétů osobností jako byli Max Švabinský, T. G. Masaryk, Alois Jirásek a další. Jeho díla jsou dnes součástí sbírek Národní galerie v Praze.

Smrt Jana Štursy byla tragická. Dne 2. května 1925 zemřel v důsledku sebevraždy v Praze. Jeho pohřeb se konal na Vyšehradském hřbitově na Slavíně.

Jan Štursa je považován za jednoho z zakladatelů českého moderního sochařství a jeho práce měla významný vliv na další generace sochařů.

Přestože Praha byla svědkem jeho sochařského růstu, láska k Novému Městu nikdy nezmizela. Jeho díla tak dodnes zdobí nejen stálou expozici Horácké galerie, ale i galerii pod širým nebem.