Na nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a Železných hor

Asi třiadvacetikilometrový zimní výšlap, který míří přes lesy a kopce, začíná v Herálci pod Žákovou horou. Zajímavostí výletu je návštěva hned dvou nejvyšších vrchů – Devíti skal (836 m n. m.), což je nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, a kopce U Oběšeného (738 m n. m.), který je shodou okolností nejvyšším kopcem Železných hor, avšak leží taktéž v CHKO Žďárské vrchy, kam tento výběžek Železných hor zasahuje.

Bez zajímavosti není ani místo startu. Dominantou Herálce, jeho část Moravský Herálec byla založena pravděpodobně v druhé polovině 13. století, je kostel sv. Kateřiny stojící na vyvýšeném místě na okraji vsi. Původní kostel se připomíná v druhé polovině 16. století, ale po jeho zničení bleskem v roce 1785 byl postaven stávající. V jeho interiéru je k vidění i unikátní výrobek zaniklé herálecké sklářské hutě v podobě lustru. Herálečtí starousedlíci se živili převážně dřevařstvím, později také sklářstvím. Na pečeti z roku 1749 je ostatně vyobrazený dřevorubec porážející jehličnatý strom. Herálec patří ke vsím ležícím na historické hranici mezi Čechami a Moravou, kterou tvoří řeka Svratka, části spojuje kamenný klenutý tříobloukový most z roku 1856, u kterého stojí kamenný hraničník. Obě části Herálce byly spojeny v jednu obec v roce 1952.

Cesta z Herálce vede lesy po modré turistické značce k Devíti skalám. Turisty oblíbený vrchol je po o metr vyšší Javořici v Jihlavských vrších současně druhým nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny a nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů. Devět skal s vyhlídkou pro turisty na jednom z jejich vrcholů mají v oblibě také horolezci.

Po návratu od skal na rozcestí U Žida výšlap pokračuje po žlutém značení opět přes lesy ve směru ke Svratce. Poté, co u přístřešku cesta vyjde z lesa, napojí se na část Malířské naučné stezky věnované svrateckým malířům-krajinářům. Po asi 400 metrech je ještě možné odbočit vlevo do kopce k vyhlídkovému místu v lokalitě Zadní hůra – s křížem, lavičkou a krásným rozhledem po okolí. Žlutá značka poté klesne do Moravské Svratky (i Svratku rozděluje historická česko-moravská hranice).

První písemná zmínka o Svratce pochází z poloviny 14. století. Farní kostel byl původně postaven ve slohu románském nebo románsko-gotickém s dřevěnou lodí a pocházel patrně z konce 13. století. Dřevěná loď byla zbořena roku 1788, zeď kostela na západní straně prolomena a k původní modlitebně přistavěna loď nová. Do areálu kostela sv. Jana Křtitele se vchází přes čtyřhrannou kamennou zvonici s roubeným zvonovým patrem. V roce 1867 byla Svratka povýšena na město, poté se začala rychle rozvíjet. Tehdy byla pražským sochařem Ludvíkem Wurzlem zhotovena socha sv. Václava a osazena na náměstí, kde stojí dodnes.

Trasa ve Svratce zamíří přes přírodní zahradu s povalovými chodníčky, dále kolem sokolovny a po žluté značce vedoucí po cyklostezce vyjde u čistírny odpadních vod v nedalekém Svratouchu – ten se už nachází v okrese Chrudim. Tamní zajímavostí je mimo Muzea motocyklů například také meteorologická stanice na kopci Otava (735 m n. m.), jež byla postavena v roce 1951 a nepřetržitý provoz v ní funguje od roku 1971. Na konci Svratouchu trasa odbočí vlevo cestou mezi loukami kolem vodojemu - po levé straně se zvedá kopec U Oběšeného, nejvyšší vrchol Železných hor, odkud se nabízejí poutavé výhledy do okolí. Cesta mezi loukami se na okraji lesa napojí na zelenou značku a k takzvanému Filipovskému prameni řeky Chrudimky je to už jen pár desítek metrů. Řeka má několik pramenů, ale tento je brán jako hlavní a Chrudimka odtud absolvuje více než sto kilometrů, než se v Pardubicích vlije do Labe. 

Od pramene trasa nejdříve po zelené značce a pak po komunikaci procházející osadou Paseky zamíří k silnici na začátku obce Chlumětín – ta už leží opět v Kraji Vysočina. První písemná zmínka o vsi pochází z konce 14. století, kdy byla součástí rychmburského panství. Obyvatelstvo se po staletí živilo především zemědělstvím, tkalcovstvím a hrnčířstvím, dnes v obci tři kilometry vzdálené od Svratky žijí dvě stovky obyvatel. Červená značka přes Chlumětín dorazí zpět do centra Svratky a odtud pak trasa směřuje přes město a po nové „vyhlídkové“ cyklostezce proti proudu řeky Svratky s dřevěnými lávkami v podmáčených úsecích zpět do Herálce.