Vápenky přibližují průmyslovou historii

V malebném regionu Koruna Vysočiny se nachází hned tři pozoruhodné vápenky, které vyprávějí příběh místního průmyslového dědictví. Tyto technické památky dokumentují vývoj vápenictví od konce 19. do poloviny 20. století a jsou svědky významných hospodářských změn.

Chládkova vápenka v Trhonicích u Jimramova

Rok 1901 byl pro trhonickou vápenku u Jimramova zlomový. Byla zde postavena moderní šachtová pec, která patřila k nejpokročilejším zařízením v celém Rakousku-Uhersku. Majitel vybudoval vysoce výkonné a rentabilní zařízení, které znamenalo revoluci v místním vápenictví. Technologie plnění pece byla mimořádně promyšlená. Vápenec a černé uhlí byly dopravovány vozíky po dřevěné lávce z horního patra lomu přímo do plnicího otvoru. V dolní části pece pak probíhalo vybírání vypáleného vápna, které bylo ukládáno ve speciální zděné budově. Provoz vápenky byl úzce svázán s intenzitou stavebního ruchu. Její osud však poznamenala druhá světová válka, kdy výroba postupně upadala. Problémy s těžbou vápence, vzdalující se lomovou stěnou a rostoucí skrývkou horniny, vedly k útlumu provozu. Po roce 1948 byla vápenka zestátněna a připadla Okresnímu stavebnímu podniku v Poličce, který realizoval jen částečné obnovení výroby.

Vápenka v Prosetíně

V roce 1920 založil Karel Vašíř moderní vápenku v Prosetíně, která nahradila dosavadní primitivní pece bez komínů. Do té doby místní obyvatelé dováželi vápno na líčení od vápeníků z Tišnovska koňmo. Vašířova vápenka fungovala pouhých patnáct let. Hospodářská krize způsobila ukončení provozu a budovy postupně chátraly. Přestože byl lom nadále využíván pro těžbu stavebního kamene a po válce dokonce sloužil k likvidaci munice, pokusy o obnovení výroby vápna na přelomu 50. a 60. let selhaly. Absence přesného výrobního postupu a nedostatečná kvalita produkce vedly k definitivnímu zastavení činnosti.

Vápenka u Bystrého

Jednošachtová vápenná pec z konce 19. století u Bystrého je zajímavým dokladem místního průmyslového dědictví. Kromě své technické hodnoty má i filmovou historii - byla jednou z lokací legendárního snímku "Všichni dobří rodáci", kde měla dramaturgie dokonce i svou temnou epizodu. Dnes je pec dochována v torzálním stavu, bez původních dřevěných provozních částí, uprostřed volné krajiny navazující na malý lom.

Technologie šachtových pecí

Šachtové pece, známé také jako "pacoldovky" podle profesora J. Pacolda, představovaly významný technologický pokrok. Byly schopny pracovat nepřetržitě, s plněním shora a vyhrábáním vápna zespodu. Vápenec postupoval svislým pohybem od vrchní části ke spodku pece. Typická šachtová pec měla tři topeniště, často se však stavěly i dvojité pece se čtyřmi topeništi. Jako palivo sloužilo dřevo i uhlí. Pozoruhodné je, že tato technologie je v modifikované podobě využívána dodnes.

K vápenkám jsme se vydali s pořadem Toulavá kamera, reportáž si můžete pustit zde.