Po Cestě života na kopec Vejdoch

Dvě města a dvacet vysočinských vsí je pouhým okem k vidění z kopce Vejdoch mezi obcí Jámy a osadou Slavkovice. Pokud ale použijete dalekohled, můžete jich napočítat dvaačtyřicet. Se svojí nadmořskou výškou 663 metrů a také tím, že je nezalesněný, nabízí kopec kruhový výhled na část Novoměstska a Žďárska.

Jak Vejdoch ke svému názvu přišel, si můžeme jenom domýšlet, hypotéz existuje několik, avšak nepodařilo se prokázat ani domněnku, že základem názvu se stalo jméno nějaké osoby. V 19. století při druhém vojenském mapování historické mapy kopec uvádějí jako Wedoch B. (Berg). Kóta u něj zapsaná je 347,74, nicméně jde o sáhy, v nichž se tehdy měřilo. Jeden staročeský sáh odpovídá 1,7928 metru. 

Nepřehlédnutelný vršek s výhledem byl díky své strategické poloze zajímavý i pro armádu. Podle doložených písemných zdrojů to bylo v roce 1866 v době prusko-rakouské války. Tehdy byla na kopci zřízena vojenská pozorovatelna a když rakouská vojska po prohrané bitvě u Hradce Králové narychlo ustupovala směrem k Olomouci, bylo v plánu rozmístění děl na jeho vrcholu. K tomu však už nedošlo.

Jednou ze zajímavostí Vejdochu jsou dvě lípy – západní z nich je česká a východní slovenská, přičemž v říjnu roku 1968 byly vysazeny jako připomínka půl století, které uplynulo od vzniku samostatné Československé republiky. O dalšího půlstoletí později pak na Vejdochu u příležitosti 100. výročí republiky přibyl další strom – tentokrát však nikoli skutečná dřevina, ale pískovcový Strom života, dílo sochaře Petra Váni, jenž je známý například i replikou Mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí. Třímetrová skulptura na kopci představuje stromy propletené do kříže, kdy konce jeho ramen zdobí lipové listy ve tvaru srdce. 

Ke Stromu života na vrcholu Vejdochu od jeho úpatí míří Cesta života, která na deseti kamenných zastaveních navozuje desatero v podobě pozitivních životních zásad, jimiž jsou víra, úcta, klid, vděk, život, slib, čest, pravda, rodina a dar. Jednotlivá zastavení vytvořil umělecký kovář Josef Tulis a prostřednictvím QR kódů na tabulkách si je možné poslechnout verše inspirované životními prožitky Rudolfy Vrbecké, obyvatelky Nového Města na Moravě, jež je sepsala ve svých 97 letech.

K Jamám, obci s bezmála sedmi stovkami obyvatel, se vztahuje nejenom Strom života, jehož vztyčení bylo ideou tamního dlouholetého starosty Jiřího Šikla, ale i dva kameny při cestě, které mapují významné jamské události posledního století. Jde kupříkladu o první obecní volby a návrat legionářů v roce 1919, odlití tří nových kostelních zvonů v roce 1924, ale i otevření kulturního domu v roce 1975, dokončení stavby restaurace či zprovoznění zdravotního střediska o rok dříve, sloučení se Žďárem nad Sázavou v roce 1980, vznik samostatné obce o dvanáct let později, udělení práva používat prapor a znak v roce 1997, ale i získání titulu Vesnice Vysočiny 2013.