Volné ubytování
Další památky UNESCO
S Vysočinou se úzce pojí více než čtyřsetletá sklářská tradice. Není bez zajímavosti, že na seznamu UNESCO je zapsaná česká ruční výroba skla, která se zde dodnes udržela. Výjimečné je, že na seznamu jsou rovněž uvedeny tři památky, které se nacházejí v …
S Vysočinou se úzce pojí více než čtyřsetletá sklářská tradice. Není bez zajímavosti, že na seznamu UNESCO je zapsaná česká ruční výroba skla, která se zde dodnes udržela. Výjimečné je, že na seznamu jsou rovněž uvedeny tři památky, které se nacházejí v Kraji Vysočina. Historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou a židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči.
- Telč – historické jádro města
Malebné historické náměstí s několika přilehlými uličkami a rozsáhlý areál renesančního zámku jsou důmyslně zasazeny v soustavě rybníků, jež měly obranný charakter. U zrodu této vodní pevnosti stáli páni z Hradce. Již v polovině 14. století zde postavili hrad, kostel a prostorné tržiště s gotickými domy. Nynější podobu získalo náměstí za vlády osvíceného Zachariáše z Hradce, který si nechal v 16. století starý gotický hrad přestavět italskými staviteli na honosné panské sídlo. Služeb Vlachů, jak se jim tenkrát říkalo, následně využili i někteří měšťané žijící v domech na náměstí, a tak pozvolna vznikla Telč malebných fasád a zdobných štítů, jakou ji známe dnes. Obraz města dotvořilo ještě několik barokních staveb souvisejících s působením jezuitů, které sem v 17. století pozvala ovdovělá hraběnka Františka Slavatová. Dalšímu rozvoji historického centra bránily hradby, a hlavně rybníky. Díky tomuto sevření si Telč uchovala svoji výjimečnou renesanční podobu.
Více na: www.krajpodjavorici.cz
- Třebíč – Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť
Benediktinský klášter s bazilikou sv. Prokopa založila v roce 1101 moravská údělná knížata Oldřich a Litolt. Tři sta let poté osud kláštera zpečetily husitské války a následné vojenské konflikty, po kterých se opatství proměnilo ve šlechtické sídlo. Nejdříve areál získali Pernštejnové. Vilém z Pernštejna prodal třebíčské panství v roce 1557 Burianovi Osovskému z Doubravice, podstatné renesanční úpravy a změny třebíčského areálu pocházejí právě z doby Osovských. Druhá žena Smila Osovského, Kateřina z Valdštejna, postoupila v roce 1628 panství svému bratru Adamovi. Valdštejnové pak drželi panství až do roku 1945. V polovině 18. století provedli barokizaci zámku, přestavba se dotkla také baziliky. Její obnovu svěřili staviteli Františku Maxmiliánu Kaňkovi. Od roku 2003 v zámku sídlí Muzeum Vysočiny Třebíč. Architektonický vzhled baziliky sv. Prokopa, pocházející z první poloviny 13. století, je inspirován architekturou západní a střední Francie, Burgundska a jihozápadního Německa. Ačkoliv monumentální vstupní portál (Porta paradisi), který byl v minulosti zazděn a zcela zapomenut a jeho znovuobjevení pomohla na konci 19. století náhoda, musí obdivovat každý, za zhlédnutí stojí i působivý interiér s opatskou kaplí s freskami ze 14. století, trpasličí galerií nebo románskou kryptou. Není bez zajímavosti, že na obnově baziliky se počátkem 20. století podílel architekt Kamil Hilbert, jenž mimo jiné pracoval i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze. Pulzující dopravní tepna odděluje dnes od zámeckého areálu výjimečně kompaktně dochované židovské ghetto. Třebíčská židovská čtvrť, zcela unikátní svojí celistvostí a rozsahem, za návštěvu rozhodně stojí. Z původního souboru 120 objektů bylo zbořeno pouze několik málo budov, přičemž se dochovaly obě synagogy a židovský hřbitov s více než 2 500 náhrobky, na kterém se nepřetržitě pohřbívalo od počátku 17. století až do poloviny 20. století.
Více na: www.trebicsko-moravskavysocina.cz
Foto: Pavel Rybníček, Jakub Mertl, m-Ark