UNESCO - výroba skla

Ruční sklo je na seznamu UNESCO – v Koruně Vysočiny jsou stále ještě vidět skláři při práci

Na dvou místech regionu se mohou lidé setkat s ruční výrobou skla. Ta je od roku 2023 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Sledovat skláře při práci se dodnes dá ve Sklárně Svoboda v Karlově, kde před časem výrobu od sklářského odborníka Jaroslava Svobody převzal sklář Lukáš Verner; zájemcům tam nabízejí exkurze do provozu. Mohou tak nahlédnout pod šikovné ruce sklářů i brusičů. Zhruba půlhodinové prohlídky probíhají v pracovní dny od 9.30 do 12.30 hodin, skupinu nad 10 lidí je nutné nahlásit předem a vstupné činí 80 korun za dospělého a 50 za dítě či seniora.

V malé sklářské huti U Hrocha v areálu restaurace a penzionu U Hrocha ve Škrdlovicích, jež se zaměřuje na takzvanou glass turistiku, se "skláří" v letní sezoně i při některých dalších příležitostech. Sklárna navazuje na odkaz vyhlášeného škrdlovického hutního skla, které se vyváželo do celého světa, nicméně sklárna založená Emanuelem Beránkem roku 1940 ukončila výrobu už před patnácti lety. Ve firemní prodejně huti U Hrocha si lze vybrat něco z tamní produkce, případně si objednat výrobek podle vlastního návrhu. Stát se na chvíli pomocníkem mistra skláře a něco si vlastnoručně vyrobit je však mezi návštěvníky stále oblíbenější.

Na slavnou minulost českého ručně vyráběného skla odkazuje Galerie na Milovské huti ve Skelmistrovském domě v Českých Milovech – někdejší sklářské osadě založené v roce 1835 a prosperující do roku 1892. Pozoruhodná soukromá sbírka skla vyrobeného od 17. století čítá více jak tisíc exponátů a citlivě obnovené sídlo ředitele huti je jedním z mála objektů, které z osady, odkud v 18. století směřovalo zboží i do Asie či Ameriky, zůstaly. Prohlídku galerie s využitím umělé inteligence si je třeba objednat prostřednictvím webového formuláře a její součástí je také unikátní filmový dokument připomínající historii skláren v okolí a na desítce dalších míst.

Ručně vyráběné sklo z Českých Milov i dalších skláren v okolí je k vidění rovněž v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě. Tamní sbírka zahrnuje na osm set unikátních kusů.

Sklářství bylo v průběhu minulých staletí spojováno zejména se Žďárskem a Novoměstskem; první zmínky o sklářích pocházejí z Fryšavy a Vříště z první poloviny 16. století. Později se sklářské hutě objevily i v Jimramově, Křižánkách, Milovech, Herálci, Cikháji, Březinách, Lubné, Svratouchu nebo Pusté Rybné. Někde jsou ještě pozůstatky po nich znatelné, jinde už zbyly jen vzpomínky. „Pokud vás sklářská historie zaujala, můžete vyzkoušet i putování nazvané Po stopách dávných sklářů Vysočiny.