Naučná stezka VPR Krátká

Požární zbrojnice v Krátké - v 2. polovině 18. století za panování Marie Terezie a Josefa II. byly vydány požární řády, které obsahovaly stavební příkazy a zákazy, které měly chránit před ohněm. Na jednotlivých staveních visel hák, žebřík a plátěná vedra pro případ požáru. Požární zbrojnice byly vybudovány na návsích v blízkosti vodního zdroje pro úschovu požárních stříkaček a dalších zařízení. V Krátké byla požární zbrojnice vybudována ve 20. letech 20. století.

Pazderna - v 19. století se téměř každá rodina na vesnici snažila vypěstovat a zpracovat tolik lnu, kolik potřebovala pro výrobu oděvů, ložního prádla i pro další použití v hospodářství. Při domácím zpracování lnu se často stávaly požáry, a proto vrchnostenské instrukce přikazovaly sušit len v pazdernách, které byly stavěny v určité vzdálenosti od usedlostí nebo vesnic. Pazderny měly obvykle jednu místnost s velkou pecí a byly osvětleny jen jedním oknem. Tyto budovy často sloužily jako nouzové obydlí nejchudších obyvatel vesnice.

Tradiční stavební postupy  - v Krátké bylo základním stavebním materiálem dříví díky jeho dostupnosti, klimatickým podmínkám a finančním možnostem. V oblasti Novoměstska a Žďárska byly typické přízemní roubené domy s krytinou ze šindele. Od 1. třetiny 19. století se začaly v lidové architektuře prosazovat zdiva z kamene, nepálených cihel a pálených cihel pod vlivem protipožárních výnosů a nedostatku dřeva. Tato nová stavební technologie pronikla do hlavních traktů usedlostí a chalup.

Louka sdílená obcemi - v minulosti byly některé lesy, pastviny a louky společným majetkem místních obcí. Tyto "společnice" byly společně udržovány a koseny brzy ráno, aby tráva mohla dobře uschnout.

Tradiční ovocný sad Ovocnářství hrálo v zemědělském hospodaření již od středověku významnou roli. Hospodáři pěstovali ovocné stromy na menších plochách zahrad a okrajích polí. V oblastech s příznivým klimatem byly od 19. století stavěny sušičky ovoce.

Sklepy pro skladování potravin Sklepy sloužily k uskladnění brambor, zelí, řepy a jiných plodin. Mnohdy byly umístěny pod domem nebo ve svahu a měly kamenný nebo cihlový vstup a schodiště. Někde se místo sklepů používaly jámy zakryté prkny a hlínou.

Stodola je hospodářská stavba sloužící k ukládání slámy, mlácení zrna a uchování zemědělských strojů a vozů. Stodoly bývají součástí usedlostí a v minulosti byly stavěny většinou se zděnými pilíři a dřevěnou výplní, kde mlátí se provádělo na podlaze z hlíny. V dnešní době jsou stodoly obvykle postaveny z jiných materiálů a využívají se i pro jiné účely, jako je skladování dřeva nebo jako ateliéry.

Kapličky, které se původně objevovaly na návsích, sloužily k zvonění na modlitby, při úmrtí a pohřbu. Vedle původní povinnosti se začaly v 19. století využívat i k náboženským úkonům a pro tyto účely se upravoval i jejich interiér a exteriér. Kaplička v Krátké, zasvěcená sv. Cyrilu a Metodějovi, byla postavena v roce 1902 a v roce 1993 byla zrenovována.

Zemědělské usedlosti se skládaly z obytných a hospodářských budov, které tvořily třístranný dvůr, uzavřený zdí s průjezdem. Stavby se stavěly s ohledem na klimatické podmínky, aby chránily dvůr před silnými větry a sněhovými závějemi. V minulosti se k obytnému domu s chlévem přistavovaly hospodářské objekty, jako jsou stodoly, sýpky, chlívky a kolny. Součástí usedlostí jsou také solitérní stromy, které jsou v krajině typické.

Venkovský řemeslníkův domek a jeho předzahrádka - toto bydlení drobného zemědělce, který žil v 19. století, mělo obytné i hospodářské prostory pod jednou střechou. Dispoziční řešení odpovídalo místní tradici s typickým trojdílným půdorysem. Předzahrádka, malý prostor před okny, byla využívaná k vysazování květin a zeleniny a často zahrnovala ovocné stromy a studnu. Zelenina se pěstovala pro vlastní potřebu, např. pažitka, cibule, kopr, petržel a křen. Květiny se pěstovaly jak pro léčení lidí nebo dobytka, jiné jen pro okrasu.

Vznik obce a její pečeť - Krátká vznikla kolem roku 1727 na místě zvaném Teplá, na novoměstském panství. Obec dostala v roce 1764 vlastní pečeť, na které byla zobrazena zkřížená sekera a špičák, což odráží průmyslové podnikání vrchnosti, která přivedla sem dělníky, kteří pracovali v lese a v kadovských železárnách.

Dvůr a malorolnické hospodaření - tento dvůr, patřící k nejstarším v obci, byl vybudován už v 18. století a jeho jádro tvořila obytná část s připojenými chlévy. Dvůr sloužil hospodářskému provozu a býval zpravidla nekrytý, ohrazený nebo uzavřený budovami. V oblasti Horácka jsou časté i neohrazené dvory. Základem hospodaření byly obilniny, především žito, pšenice, ječmen a oves, které se často sely ve směsích.