Park Mitrovských patřil k nejkrásnějším

K nejkrásnějším parkům na Moravě patřil svého času anglický klasicistní park u zámku v Dolní Rožínce, obci nacházející se na Vysočině v okrese Žďár nad Sázavou. Založil jej tehdejší majitel panství Jan Nepomuk Mitrovský koncem 18. století, přičemž klasicistně dal přestavět i samotný zámek. Průčelí objektu, kde je již dlouhá desetiletí umístěná základní škola, směrem do parku dominuje barokní erb Mitrovských z Nemyšle a jejich rodové heslo Aeternus, quia purus (věčný, protože čistý).  Výšlap můžeme zahájit právě v těchto místech.

Hned vedle zámku se na břehu Návesního rybníka vypíná někdejší historická sýpka, v níž byla v roce 2007 zprovozněna atrakce v podobě strašidelného zámku Draxmoor. Tomu předcházela adaptace historického objektu pocházejícího ze 14. století, jenž byl původně středověkou tvrzí a prošel několika fázemi vývoje, přičemž kdysi v něm fungoval například i pivovar.

Zámeckým parkem vedou cestičky navazující na nedaleký les nad zámkem na severovýchodním okraji obce, kde nechal hrabě Mitrovský vybudovat několik romantických objektů. Lesopark Templ tak ozdobil chrámek osvícenství s hrobkou (kaple Templ, podle které dostal lesopark název), empírový egyptský obelisk, poustevna, anglická lázeň či umělé kaskády. Stavby doplnilo velké množství stromů. Nejvýznamnějšími dřevinami v parku jsou modřín opadavý, borovice limba, lípa velkolistá a jilm lysý. Z některých objektů zůstaly postupem času ruiny, jiné se nedochovaly, další se podařilo obnovit – jde o zdaleka viditelný růžový chrámek osvícenství.

Hrabě rovněž pro potěšení svých hostů při ukončení lovu nechal v 80. letech 18. století v lese Jivina na jihozápadním konci vesnice zřídit umělou zříceninu kaple Jivina. Měla půdorys kruhové výseče, zdobila ji fresková malba a její výklenky sošky. Později na dlouhou dobu zarostla hustou vegetací, nicméně po odstranění náletových dřevin v minulých letech byla lépe přístupná a po následném vykácení smrkových porostů v jejím okolí jsou její pozůstatky viditelné i ze silnice spojující Dolní Rožínku se Strážkem.

Zajímavý je rovněž starobylý kostel svatého Havla z druhé poloviny 13. století v nedaleké Rožné či terénní pozůstatky hrádku ze 13. století na tamním kopci Hradisko. Vršek, kde později fungoval lom, je dobře známý mineralogům, a to zejména lepidolitem. Ten se v místě začal dolovat už koncem 18. století, později hlavně pro potřeby chemických továren, ale četné jsou také nálezy turmalínů a dalších minerálů.

Zpět do Dolní Rožínky se dá dostat po žluté značce kolem areálu bývalého uranového dolu Rožná 1. Ten původně jako důl Karel Havlíček Borovský vznikl v roce 1957. V dubnu 2017 byla v tehdy již posledním hlubinném uranovém dole ve střední Evropě těžba ukončena. Ložisko v okolí Dolní Rožínky bylo otevřeno s jedenácti jámami, v podzemí postupně vzniklo asi 580 kilometrů chodeb a rudu horníci dobývali v hloubce 950 až 1100 metrů pod povrchem. V dole mohli pracovat pouze určitý čas - expoziční doba činila 2100 směn, což odpovídalo zhruba deseti letům.

Při výšlapu můžete v obráceném směru využít trasu zde.