Karel Slavíček

Karel Slavíček byl významný český vědec a jezuitský misionář působící v Číně, známý především jako první český sinolog a autor první přesné mapy Pekingu. Narodil se 24. prosince 1678 v Jimramově, v malém městě na historických hranicích mezi Čechami a Moravou. Jeho otec, Václav Vojtěch Slavíček, byl učitel a městský radní.

Po dokončení gymnázia v Brně vstoupil Slavíček v roce 1694 do jezuitského řádu. Později studoval na Filozofické a Teologické fakultě Univerzity v Olomouci, kde se stal učitelem matematiky a hebrejštiny. Po studiích v Praze, kde se podílel na přesném mapování hlavního města, působil jako učitel matematiky v Jičíně a na Univerzitě ve Vratislavi, než se vrátil na Univerzitu v Olomouci, kde získal doktorát z filozofie a stal se profesorem matematiky.

V roce 1714 se Slavíček rozhodl stát se misionářem a byl vyslán do Číny, kde se stal oblíbeným u císařského dvora. V roce 1717, na příkaz císaře Kchang-si, vytvořil první přesnou mapu Pekingu a zároveň upřesnil zeměpisnou šířku města. Během svého pobytu v Číně se Slavíček zabýval astronomií a matematikou a sestavil pojednání o čínské hudbě, které se bohužel nedochovalo.

Slavíček zemřel po 18 letech v Číně, 24. srpna 1735. Jeho korespondence s evropskými vědci poskytuje cenné informace o jeho životě v Číně a je nyní uložena v knihovně Strahovského kláštera.

V roce 1995 byla na jeho rodném domě v Jimramově odhalena pamětní deska.