Zřícenina hradu Valy

Na silnici vedoucí k Moravci se vypíná vrch Valy (565 m) nad Dolní Bobrovou. V druhé polovině 13. století zde nechal majitel panství Hrabiš z Bobrové postavit raně gotický hrádek Valy (někdy označován jako Bobrová). Ten stál na vrcholu kopce, ale po předání Dolní Bobrové žďárskému klášteru ztratil svůj význam a od 14. století je považován za opuštěný.

Dodnes jsou zde patrné stopy po zavalených hradních příkopech a zdech. K místu vás zavede Naučná stezka Okolím Bobrové.

Hrádek sloužil jako správní středisko pro kolonizované území od 2. poloviny 13. století. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně druhý manžel Elišky z Křižanova Hrabiš z rodu pánů ze Švabenic. Hrádek zanikl na přelomu 14. a 15. století a dnes jsou na místě pouze stopy po zasypaných příkopech a zdech.

Sídlo umístěné na kopci jihovýchodně od města pravděpodobně mělo pouze dočasný charakter. Centrální pahorek o rozměrech přibližně 45x30 metrů byl obklopen okružním příkopem širokým zhruba 20 metrů, před nímž se nacházel val. V severovýchodním rohu je val narušen těžbou kamene a jižní úsek příkopu prochází polní cesta. I když nebyly nalezeny žádné pozůstatky zdiva a literatura předpokládá pouze dřevohlinitý charakter lokality, hloubkový archeologický průzkum by mohl přinést nějaké překvapení. Při proražení okružního valu v místě, kde lesní cesta opouští areál hradu na jihovýchodě, jsou vidět četné kameny, které by mohly být pozůstatkem zděné konstrukce.

V roce 1283 je po Bobrové psán Hrabiš z rodu pánů ze Švabenic, druhý manžel Elišky z Křižanova, který pravděpodobně založil hrad. Na konci 13. století byla Dolní Bobrova včetně hradu připojena ke Křižanovu a nový křižanovský hrad se stal centrem panství. Nálezy dokládají, že na hradě se žilo ještě v první polovině 14. století, ale šlo již pouze o dožívání. Osud Bobrové byl definitivně zpečetěn na přelomu 14.